Záznam z Inspirativní kavárny na téma finské školství na Rádiu Patriot dnes, ve čtvrtek 4. dubna od 11:00, repríza v neděli od 17:00. Kdo nestihne, může záznam vyhledat v archivu.

http://www.radiopatriot.cz/program/

Asistent pedagoga je, když…


Co si představit pod pojmem „Asistent pedagoga“? Stejně jako „inkluzivní škola“ nebo „speciální vzdělávací potřeby“ je to termín, který dnes slýcháme několikrát denně, a nemusíme být zrovna pedagogové. Tato slovní spojení označují nové skutečnosti na poli českého školství a je dobré jim rozumět. Navzdory četnosti výskytu však najdeme nemnoho výstižných, srozumitelných vysvětlení, natožpak pak fundovaných výkladů pro pedagogickou praxi.


Z tohoto úhlu pohledu byl svěžím závanem workshop s lakonickým názvem „Asistent pedagoga pro mateřské školy“, který se konal v režii realizačního týmu projektu MAP II na Nymbursku a byl určený pro ředitelky, učitelky a asistentky z mateřských škol. Na třicet účastnic se sešlo 26. února v kavárně nymburského Kina Sokol při prezentaci lektorky Petry Martinovské, spoluautorky publikace Asistent pedagoga v mateřské škole, kterou mimochodem obdržely zúčastněné mateřinky v závěru akce jako bonus. Petra Martinovská, jež působí v současné době na MŠMT v oblasti předškolního vzdělávání, dlouhodobě pracovala jako učitelka v mateřské škole, z toho patnáct let jako ředitelka. Mohla si tedy dovolit bavit publikum předáváním ryze praktických zkušeností, které během svého dlouholetého pedagogického působení nashromáždila.
Jak smysluplně využít současnou možnost zaměstnat v mateřské škole asistenta pedagoga? Jaké kroky by měla učinit ředitelka nebo vedoucí učitelka, učitelka i asistent před nástupem asistenta do MŠ, aby se předešlo nenaplněnému očekávání? Jak postupovat v průběhu jeho začlenění do prostředí MŠ? Jakou roli hrají ve spolupráci s asistentem pedagoga rodiče dítěte? Petra Martinovská směřovala ve své prezentaci od legislativy přes nastavení spolupráce učitelky a asistenta, jeho komunikace s dítětem až po příklady řešení a postupů v konkrétních situacích, přičemž zapojovala účastnice workshopu do hry, takže samy hledaly optimální modely fungování asistenta pedagoga v konkrétním prostředí. Závěrečná diskuze pokračovala ještě dlouho po oficiálním zakončení workshopu při podepisování zmíněné publikace autorkou. Přičteme-li k tomu výtečnou kávu a dortíky z kuchyně Kino Káva, můžeme směle konstatovat, že se další akce projektu MAP II na Nymbursku povedla.

Využili jsme přítomnosti zástupkyně MŠMT Petry Martinovské v Nymburce a požádali ji ještě o krátký rozhovor.

Paní Martinovská, českým školstvím hýbe v současné době inkluze, tedy podpora rovných šancí dětí v rámci povinné školní docházky, což v praxi znamená, že jsou do běžných školních kolektivů začleňovány děti s nejrůznějšími specifickými vzdělávacími potřebami. Zeptám se malinko provokativně: dřív inkluze nebyla? Anebo byla, jen se nepojmenovávala? A také asi záleželo na škole, na řediteli…
Ano, i dříve byly ve třídách děti sociálně, zdravotně či jinak limitované, ale ten hlavní posun proti minulosti je v kvalitě vnímání inkluze: jejím cílem je, aby se dítě necítilo ve škole zle. Aby pobyt ve škole byl přínosem nejen pro ně, ale i pro jeho okolí. Je nastaven systém spolupráce škol s pedagogicko-psychologickými poradnami či centry, pokud zjistí učitel
u žáka problém, odkáže jej na tuto instituci, která odborně posoudí potřeby dítěte a doporučí řešení. Snahou je umožnit co největšímu počtu jedinců žít v běžné společnosti. Jedním z podpůrných nástrojů je nově například právě zavedení instituce asistenta pedagoga.
Je pravda, že plošné zavedení inkluze přináší problémy, školy nebyly dostatečně připravené. Zůstaneme-li u mateřských škol, ředitelky nebo vedoucí učitelky by měly kvalifikovaně posoudit, co z hlediska inkluze ve své škole zvládnou, a v tomto vymezeném prostoru se pak pohybovat. Za mě je filozofie inkluze v pořádku, je však nezbytné neustále vysvětlovat, co se tím společným vzděláváním myslí. Osobně bych podpořila státním benefitem tu školu, která je ochotná říct: „Jsme škola inkluzivní.“ Tím by se zároveň zvýšila její profesní i společenská prestiž.

Je podle vás dostatečná úroveň vzdělání asistentů pedagoga? Co by se případně mělo zlepšit?
Úroveň vzdělání asistentů pedagoga dostačující není, akreditovaný 80 nebo 120 hodinový kurz nestačí. Je potřeba dál se vzdělávat. Nicméně kurz umožnil vůbec vstup asistentů pedagoga do terénu. Zásadní problém je, že není dostatek vhodných adeptů. Obecně je na trhu práce málo pracovních sil, nemalou roli hraje i finanční podhodnocení této profese. Při nedostatku asistentů pedagoga paradoxně dělá již zmíněná plošná inkluze z učitelek „speciální pedagogy“.

Co byste poradila zájemcům o práci asistenta pedagoga v mateřské škole?
Ať se jdou nejprve podívat do praxe. Ať navštíví mateřinky ve svém okolí a vyberou si tu, která je osloví, kde se cítí dobře. To je podstatné pro to, aby později zvládli problémy, které s sebou tato profese nutně nese. Čím pečlivější tenhle soukromý „průzkum“, tím lépe. Ať si vezmou klidně i dovolenou!

A co byste poradila rodičům dětí, u nichž škola odhalí problém a navrhne návštěvu pedagogicko-psychologického centra?
Aby se neděsili. Aby brali učitelku jako průvodkyni, profesionála, který jim pomůže najít optimální cestu. Jestliže je odkáže na pedagogicko-psychologickou poradnu či centrum, pak nechť spolupracují s tamními odborníky, kteří doporučí na základě diagnózy mateřskou školu, která inkluzi, konkrétně děti s daným problémem dobře zvládá.

Děkujeme za rozhovor!

čtvrtek, 28 březen 2019 09:47

Vzhůru do Evropy! :-)

Naposledy změněno čtvrtek, 28 březen 2019 15:23

V příloze naleznete dokumenty z 1. setkání Řídícího výboru MAP II na Nymbursku, který se uskutečnil 27. 9. 2018 na MěÚ v Nymburce (Zápis, Statut, Jednací řád).

Naposledy změněno středa, 27 březen 2019 10:34
pátek, 22 březen 2019 09:00

Rozhovor se Zuzanou Maléřovou

Rozhovor se spisovatelkou Zuzanou Maléřovou

1) Váš vztah k dětem je velmi respektující, citlivý - dovedou Vás vůbec děti naštvat? Neměla jste někdy chuť jednu jim plácnout?
To teda dovedou! Navíc jsme všichni emotivní, takže to jsou rychlé "třesky", vyčistí se vzduch a jede se dál. Považuji to za lepší, přímější a rychlejší než dusno, tresty nebo výčitky. A za vůbec nejvíc nebezpečné považuji slovní ponižování, urážky, útoky na slabá místa. Co je proti tomu plácnutí, i když fyzické tresty nepoužívám. Ale zlé slovo, i když se omluvíte, žije dál a v náročné životní chvíli se z paměti znovu vynoří, a znovu Vás oslabí.

2) Dokázala byste si vzpomenout na nějakou náročnou situaci, kdy jste potlačila své rodičovské ego? A bylo to v dané situaci dobře?
Takové situace zažívají všichni rodiče každou chvíli. Říkám tomu "přinutit se mít radost". Přicházíte domů unavení, těšíte se na klid a najednou si uvědomíte, že tam čekají dvě natěšené děti, jak si s nimi budete hrát. Třeba člověče nezlob se, to je jedno. Strašně se Vám nechce, chcete mít chvíli času pro sebe. Ale přinutíte se, začnete hrát a za malou chvíli se smějete, radujete, objímáte, jste šťastní.

3) Co jste se Vy osobně nejvíc od (nejen svých) dětí v životě naučila?
Radosti, prožívání všeho hezkého a rychlé schopnosti se zahojit, když se nedaří. Velkorysosti. Děti chtějí, aby bylo dobře.

4) Chystáte se napsat v budoucnu další knížku o dětech? Jaká bude?
Kniha, na které momentálně pracuji, o dětech není, ale protože je v ní hodně citů, vztahů a ty mateřské jsou jedny z nejzákladnějších, určitě se v ní fakt, že jsem máma, projeví. V novém vydání nyní vyšla kniha O květině a v té je několik kapitol, které shrnují mé pátrání ve světě dětí malých i velkých, například kapitola O růstu člověka. A další. Mimo jiné se v ní uzavírá i růst mých vlastních dětí. Když vyšla kniha Jak potkat děti, byla vyzdobena jejich dětskými kresbami. Knihu O květině dnes po osmnácti letech ilustroval již co by "profesionál", student výtvarné školy, syn Jeroným Bohdan. A dcera Alžběta Bohdanová, která je zpěvačka, nazpívala na CD O lásku dál několik mých textů. Tak vidíte, zeptáte se "jak, proč a kdy" a z dětí jsou dospělí lidé.

Nechme dětem prostor pro jejich sny

Nechávejme děti, aby se mohly svobodně rozhodovat. Aby zažily vášeň pro to, co dělají. To byla jedna z inspirativních myšlenek spisovatelky Zuzany Maléřové, která vystoupila jako host 12. března 2019 v třetí letošní Inspirativní kavárně. Připomeňme, že akci z rejstříku projektu Místní akční plán II na Nymbursku si mohou užívat rodiče i učitelé v Hálkově divadle v Nymburce jednou měsíčně. Téma bylo tentokrát poněkud naruby: místo obvyklého odborného pohledu na výchovu a vzdělávání zkusili účastníci spolu s Maléřovou tentokrát pohlédnout na děti jako na jedinečné bytosti, od nichž se můžeme naučit mnoho my dospělí. Pokud ovšem dokážeme připustit, že naše představy o tom, co je pro ně nejlepší, nemusejí být vždy jediné správné.


Zuzana Maléřová je dětmi fascinována odedávna. Od narození svých dvou ratolestí pozoruje víc jak dvacet let všechny děti ve svém okolí zcela cíleně, a protože se „nevlamuje“ do jejich světa, neboť respektuje jeho intimitu a křehkost, dokáže vnímat kreativitu a emocionalitu dětí, ale i jejich sílu zvládat složité životní situace. Její respekt k jedinečnosti dětského světa však vůbec neznamená, že by dítě nemělo dodržovat určitý řád, naopak ho považuje za nezbytný. Zuzana Maléřová citlivě zachycuje výsledky svých „pozorování“ ve svých třech knížkách o dětech, v nichž odpovídá na otázky jak, proč, kdy. První z trilogie, Jak potkat děti, se věnuje nejmenším, druhá s názvem Proč kluci milují fotbal je o náctiletých a třetí titul Kdy se dotknout dospělosti se zabývá těmi, kteří stojí na prahu dospělosti. Jak sama autorka přiznává, psala knížky o dětech, ale nejvíc se dozvěděla o sobě, o nás dospělých. A ne vždy to bylo lichotivé. Účastníci kavárny odcházeli tentokrát z kavárny nahlodáni červíkem pochybností: Nebereme dětem velký kus jejich světa? Dokážeme připustit, že nemusíme být s dětmi zajedno v jejich představách o štěstí? Neorientujeme je pouze na výkon? Každopádně není na škodu občas si podobné otázky položit.


Příští Inspirativní kavárna se připravuje na 2. dubna 2019 a všichni, kdo se zajímají
o vzdělávání a školství, se můžou opět těšit na zajímavé téma: Je pro nás finské školství dobrou inspirací? Finský vzdělávací systém je již dlouhodobě brán jako vzor a v Inspirativní kavárně se mu pokusíme podívat pod pokličku. Pozvánku na tuto a všechny další akce najdete na webových stránkách projektu www.vzdelavani-spolecne.cz a na FB stránkách MAP vzdělávání na Nymbursku a Kolínsku.

autor: Ivana Šmejdová
Koordinátor vzdělávání MAP II

foto: Milena Válková 

středa, 20 březen 2019 09:36

Zábavná matematika

Vzdělávání společně

Cílem projektu je vytvoření místního partnerství mezi školami, zřizovateli škol a dalšími subjekty z oblasti vzdělávání, kteří společně vytvoří strategický plán, který jim následně pomůže při plánování investičních a neinvestičních záměrů tak, aby mohly například bez problémů předkládat žádosti o podporu z fondů EU a dalších programů.

MAP V ORP Český Brod

Poslední aktualizace

  • úterý 21 květen 2019, 11:44:39.

Tady jsme

Kontaktujte nás

MAS Podlipansko, o.p.s.

kancelář a korespondenční adresa:
Chvalovická 1076
289 11 Pečky

Datová schránka ID: hiusthz

IČ: 27408507
č.účtu:438868349/0800

MAP vzdělávání Nymbursko
projekty@podlipansko.cz


MAP II vzdělávání Kolínsko

jana.zabranska@mukolin.cz

jarmila.dvorakova@mukolin.cz